Vytápění rodinných domů dřevem od roku 2026

Dřevní paliva a biomasa dlouhodobě patří mezi nejpoužívanější obnovitelné zdroje tepla v českém rezidenčním sektoru. V souvislosti s vývojem legislativy v oblasti ochrany ovzduší a energetické náročnosti budov se zpřesňuje i role biomasy u vytápění českých domácností. Rok 2026 představuje období náběhu přísnějších limitů a přípravy na revidovanou směrnici o ekodesignu.
1(2)

Pavel Říha


Legislativní rámec a mýtus „zákazu topení dřevem“

Stále platí, že dřevo zůstává i nadále klíčovým obnovitelným zdrojem energie. Diskuse o jeho zákazu se nezakládají na pravdě; dochází však k výraznému zpřísnění podmínek pro jeho spalování. Klíčovým dokumentem je revize Nařízení o ekodesignu (často označovaná jako „Ekodesign 2027“, jejíž parametry se však do výroby a projektové přípravy promítají již v roce 2026).

V České republice situaci upravuje zákon o ochraně ovzduší, který již od září 2024 zakazuje provoz kotlů 1. a 2. emisní třídy. Od roku 2027 je plánováno rozšíření emisního obchodování EU ETS II na budovy a dopravu, což má potenciál zdražit fosilní paliva (např. plyn a uhlí). Importní a distribuční ceny těchto paliv tak mohou růst v důsledku povinnosti nákupu povolenek, zatímco dřevní paliva zůstávají z povolenek vyňata z důvodu jejich zařazení jakožto uhlíkově neutrální, pokud pocházejí z udržitelného lesního hospodářství.

Budoucí omezení se tedy netýkají dřeva jako paliva, ale technologie jeho spalování. Od roku 2026 se očekává, že na trh budou smět být uváděna pouze zařízení splňující nejpřísnější limity na emise prachových částic (PM) a těkavých organických látek (OGC), které jsou v některých případech o 50 % přísnější než stávající standardy ekodesignu.


Technologie spalování v roce 2026

Kusové dřevo je stále v praxi jedním z nejlevnějších paliv z hlediska ceny za dodanou kWh tepla, výrazně pod cenami plynu či elektřiny.

Výhodou je nízká pořizovací cena a jednoduchost technologie, současně ale klade vyšší nároky na obsluhu, skladování paliva a periodické čištění spalinové cesty.

Zplynovací kotle na dřevo s ručním přikládáním spalují dřevo ve dvou fázích – nejprve dochází ke zplynování a následně ke spalování dřevoplynu. Výsledkem je vysoká účinnost, čistší spalování a nižší spotřeba paliva. Jsou ideální pro ty, kdo hledají ekologický kotel na dřevo.
Zůstávají ekonomicky nejefektivnější variantou pro venkovské oblasti s vlastním zdrojem paliva. Projektant však musí striktně trvat na instalaci dostatečně dimenzovaných akumulačních nádrží (minimálně 50–80 l na 1 kW výkonu kotle), aby bylo dosaženo optimálního vyhořívání paliva a minimalizace emisí při jmenovitém výkonu.

Kombinované kotle na dřevo a pelety – lze topit dřevem nebo přepnout na automatické topení peletami s účinností přesahující 93 %, komfort doplňuje funkce automatického zapalování a možnost dálkového ovládání. Pelety cenově vychází obvykle výše než kusové dřevo, ale jejich pravidelná kvalita a nižší obsah vlhkosti umožňuje stabilnější a efektivnější spalování. Výhodou je možnost integrace s akumulační nádobou.

Lokální topidla s akumulací a řízeným přívodem vzduchu: Klasické krby bez externího přívodu vzduchu jsou v novostavbách od roku 2026 prakticky nerealizovatelné kvůli těsnosti obálky budovy a kolizi s rekuperačními jednotkami. Moderní vložky jsou dnes testovány na těsnost a vybaveny automatickou regulací hoření, která eliminuje chybu uživatele.

Komu se dřevo v roce 2026 vyplatí?

Z odborného hlediska identifikujeme tři hlavní skupiny investorů, pro které je biomasa optimální volbou:

  1. Majitelé starších objektů po rekonstrukci: Tam, kde otopná soustava vyžaduje vyšší teplotní spád (např. litinové radiátory), je instalace tepelného čerpadla často neefektivní (nízké COP). Kotel na dřevo nebo pelety zde představuje technicky korektní a ekonomicky výhodné řešení.
  2. Nízkoenergetické novostavby s požadavkem energetické nezávislosti: Kombinace fotovoltaiky, bateriového úložiště a krbových kamen s výměníkem nebo peletovými kamny vytváří z objektu vysoce odolný systém (ostrovní provoz v případě blackoutu).
  3. Investoři s přístupem k levné biomase: V regionech s rozvinutým dřevozpracujícím průmyslem zůstává dřevo bezkonkurenční volbou, která navíc podporuje lokální ekonomiku a cirkulární principy.

Podmínky pro rentabilitu:

Aby se investice do moderního zdroje na dřevo vyplatila, musí být splněny tři podmínky:

  • Systémová integrace: Zdroj musí být navržen v kombinaci s dostatečným objemem akumulační nádrže (nádrží).
  • Kvalita paliva: Pro splnění přísných limitů ekodesignu v reálném provozu je nutné spalovat dřevo s vlhkostí pod 20 % (ideálně 2 roky sušené) nebo certifikované pelety (ENplus A1).
  • Odborný návrh komínové cesty: Moderní nízkoemisní zdroje mají nízkou teplotu spalin, což klade vysoké nároky na tah a odolnost komínového tělesa proti vlhkosti.

Závěr

Rok 2026 v České republice neznamená ústup od vytápění dřevem, ale jeho transformaci na technologicky vyspělý a čistý způsob vytápění. Z pohledu projektanta se biomasa stává v mnoha případech technologicky relevantní a ekonomicky zajímavou volbou – zejména tam, kde jsou vhodné podmínky pro skladování paliva a kde není jednoduchý přístup k alternativním zdrojům.